Praha 28. 3. 2021 – Zavřené mateřské školy vyčkávají na metodiku, za jakých podmínek budou po otevření fungovat. Ministerstvo školství o víkendu zaslalo mateřským školám do datových schránek dopis, v němž se uvádí, že ochranu úst musí mít ve školce všichni, děti roušku, pedagogové a další dospělí respirátor. Ředitelé si ještě chvíli počkají, než dorazí doprovodná metodika z ministerstva. Už nyní je ale jasné, že toto opatření je jen mediální bublinou, která v reálné praxi postrádá smysl.

Některé návrhy navíc svědčí o tom, že jejich autoři neznají specifika řízení a financování předškolního vzdělávání. „Například nápad na návrat dětí pouze předškolního věku naráží na to, že v mnohých jednotřídních školkách na vesnici se budou vzdělávat jen dva nebo tři předškoláci, což je finančně neefektivní a epidemické situaci to nepomůže,“ uvedla Helena Kloudová, ředitelka MŠ Pohořelice a zastupitelka a radní města Pohořelice.

Přitom inspirace v zahraničních materiálech uvedených ve studii ISEA Plán rozvolňování mateřských škol je dostatek. Pro jejich zajištění však jednotlivé země poskytly potřebné financování. „Mateřské školy, které jsou nyní otevřené pro integrovanou záchrannou službu, fungují dle parametrů postavených na zahraničních příkladech dobré praxe nižšího počtu dětí ve třídách. Z našeho výzkumu plyne, že taková režimová opatření vyhovují hygienicko-epidemiologickým podmínkám. Model předškolního vzdělávání pro integrovanou záchrannou službu lze implementovat i pro plán rozvolňování všech mateřských škol,“ uvedla Vladimíra Dobrovolná, ředitelka mateřské školy Hrotovice, která pro IZS nyní funguje také.

Zkušenosti s péčí o děti z integrovaného záchranného systému má i Alena Špíglová, ředitelka mateřské školy z Nové Paky, která dodává: „Režim fungování mateřských škol pro integrovaný záchranný systém, kdy je dětí ve třídě jen 15, doporučují i zahraniční autority jako je UNESCO, UNICEF, Centres for Disease Control and Prevention a dalších. I to je součástí naší studie.“

Epidemiologická skupina, která má o mateřských školách jednat tento týden, by měla rizika posuzovat také na základě vyhodnocení polovičatých opatření. „Například to, že jsou nyní mateřské školy sice centrálně uzavřené, ale 5,5 % má otevřenou výdejnu stravy, 4,4 % mateřských škol vaří. Dochází tedy k sociálním kontaktům mezi zaměstnanci mateřských škol a rodiči, kteří si v polovině případů přijdou oběd vyzvednout i s dítětem,“ uvedl Vít Sumerauer, ředitel MŠ Borovany a dodal: „tam, kde je otevřena jen výdejna stravy navíc dochází k dalším mezilidským kontaktům u pracovníka, který obědy vyzvedává v jiné škole“.

Roušky v mateřských školách

Podle ministra školství je při návratu dětí do škol v plánu zavést povinnost nošení respirátorů či roušek i v mateřských školách. „V rámci naší Platformy ředitelky a ředitelé mateřinek jsme spustili rychlou sondu názorů ředitelek a učitelek na nošení roušek v předškolním vzdělávání,“ uvedla Andrea Benešová, předsedkyně platformy. K tomu dodává: „Chtěli jsme doplnit naši studii Plán rozvolňování mateřských škol, kterou jsme ministerstvu poslali k připomínkám. Také nás zajímalo, jak se zaměstnanci mateřských škol na nošení roušek u dětí dívají. Podařilo se nám zajistit neuvěřitelných 5 208 respondentů z mateřských škol.“

„Pokud jde o aktivity dětí ve třídách, 95,2 % ředitelek a učitelek mateřských škol si myslí, že v reálné praxi nelze po celý den udržet dítě v roušce. Děti si roušku sundávají,“ uvedla Yvona Hrstková, ředitelka pražské mateřské školy a místopředsedkyně platformy. Podle ní jen 1,9 % zaměstnanců mateřských škol si myslí, že vhodně zvolená rouška nebo respirátor dětem nepřekáží a děti si na ni zvyknou. 2,9 % ředitelek a učitelek si myslí, že pouze starší děti předškolního věku si na roušku nebo respirátor bez problémů zvyknou.

„Ptali jsme se také na názor zaměstnanců školek na nošení roušky či respirátoru při pobytu venku,“ uvedla Vladimíra Dobrovolná, ředitelka mateřské školy Hrotovice a dodala: „92 % ředitelek a učitelek mateřských škol je přesvědčeno, že v reálné praxi jsou roušky při pobytu dětí venku u menších, než předškolních dětí spíše nebezpečné, protože v nich děti zakopávají, špatně přes roušku vidí. 3,6 % respondentek si myslí, že lze pro pobyt venku zvládnout děti tak, aby měly bezpečně po celou dobu roušku. 4,4 % respondentek přijde rouška u dětí při pobytu venku nesmyslná, protože mají děti větší rozestupy, než ve třídách a jsou na čerstvém vzduchu.

„97,4 % respondentek je přesvědčeno, že pitný režim a způsob a četnost stravování dětí v MŠ, neumožňuje nosit roušku tak, aby šlo o smysluplnou protiepidemickou ochranu,“ uvedla  Irena Floriánová, ředitelka mateřské školy Tetčice a dodala: „1,2 % učitelek a ředitelek si myslí, že v průběhu provozní doby MŠ lze zajistit, aby dítě mělo po celou dobu roušku i během pitného režimu a stravování. 1,4 % respondentek vidí jako nereálné, že by děti nosily denně roušku, protože si děti do roušky po jídle rty utírají, roušku olizují a jejich rodiče nebudou mít finanční prostředky pořídit dostatek roušek na každý den.“

Ti, co tvoří protiepidemické metodiky, nechápou režim předškolního vzdělávání. Jde totiž o to, za jakých podmínek by takové opatření bylo smysluplné. Doprovodná péče a charakter předškolního vzdělávání je jiný, než na základních školách.

Další aspekt je forma vzdělávání. Velká část programu předškolního vzdělávání sestává ze zpěvu a pohybových aktivit, kde je zakrytí úst zcela nevhodné. Dalším důležitým faktorem je délka pobytu dětí ve školce. Některé děti tráví v mateřince skoro 10 hodin denně.

Podle ministerského dopisu bude denní režim v mateřské škole vypadat přibližně takto: do 8:30 příchod, do té doby děti dle pitného režimu s rouškou, následně cvičení bez roušky, v 9 svačina bez roušky (sezení u stolu blízko sebe), následuje řízená činnost s rouškou, dopolední pobyt venku s rouškou, oběd – jídlo a odpočinek bez roušky (lehátka blízko sebe) odpolední aktivity částečně s rouškou, částečně bez roušky. Ředitelky mateřských škol se ptají odborníků, zda jde skutečně o ochranu dětí a personálu, když děti musí roušku sundat několikrát za den, tudíž dochází k jejímu nošení fakticky jen po část dne.

„96,2 % učitelek a ředitelek mateřských škol je přesvědčeno, že roušky u dětí nemají význam při dopomoci, kdy učitelka pomáhá dětem se smrkáním, ošetřením po stolici, převléká děti polité, pozvracené, počůrané. V ten moment přichází do kontaktu s případně kontaminovaným biologickým materiálem dítěte a roušky se stávají bezvýznamným prvkem ochrany,“ uvedla Alena Poláková, ředitelka brněnské mateřské školy Žabka v Žebětíně. „2,5 % respondentek si myslí, že lze v průběhu doprovodné pečující složky vzdělávání dodržet povinnost mít roušku po celou dobu pobytu dítěte ve školce. 1,3 % respondentů si myslí, že takové opatření dává smysl jen u soběstačných předškoláků, nebo při malém počtu dětí ve třídách,“ doplňuje Alena Poláková.

„Z našeho výzkumu vyplynulo, že pečující složka práce, kdy učitelky dopomáhají dětem se sebeobsluhou, když se pokakají nebo počůrají či pozvrací, degraduje práci učitelek v mateřských školách. Veřejnost pak učitelky nevnímá jako vysoce erudované pedagogické pracovníky, a média tyto vysokoškolačky označují jako vychovatelky,“ uvedla Kateřina Tomášová ředitelka mateřské školy Petrovice. „To snižuje hodnotu práce, kterou učitelky odvádí v předškolním vzdělávání. To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč finanční podpora mateřským školám zůstává na chvostu zájmu všech úrovní decentralizovaného řízení škol,“ kritizuje Tomášová vnímání předškolního pedagogického vzdělávání společností.

I větší dítě nebo dospělák má problém v roušce vydržet. Děti často roušku olizují zevnitř, a tím pádem veškerá funkčnost protiepidemické ochrany postrádá smysl. Navíc se dětem špatně dýchá, nebo jim rouška nedrží na správném místě, takže ji mají pod bradou a nechtějí si ji nasadit. Bez ohledu na to, že si děti roušku sundávají, protože jim je nepříjemná, tak jako tak budou děti mít na sobě roušku střídavě. Jinak řečeno. Při dopomoci dětem s hygienou, stravováním, je pro učitelku manipulace s rouškou či respirátorem (potenciálně kontaminovaným) asi i více nebezpečná.

Některé děti navíc nepoznají své oblečení, natož svou roušku. Docházelo by k záměnám – stejně jako na jaře 2020. Z výzkumu jednoznačně plyne, že nelze sloučit roušky u dětí s běžným režimem MŠ. Uhlídat rozlišení roušek dětí, aby si je nevyměňovaly, je vážný logistický problém. Ředitelé se obávají negativních reakcí rodičů na situace, kdy rodič zjistí, že má dítě cizí roušku, proto považují za nutné specifikovat zodpovědnost za nošení roušek, jejich označení a likvidaci. Nelze ponechávat tuto povinnost a zodpovědnost na řediteli mateřské školy, jehož pracovní kapacita pro řízení školky je jen polovina pracovní doby.  Mateřské školy jako nejmenší organizace v segmentu školství nejsou finančně, ani personálně dostatečně vybaveny nést takové břemeno zodpovědnosti.

Obrovský problém také vidí ředitelé mateřských škol v uchovávání a likvidaci použitých roušek. Náklady na nebezpečný odpad jsou další výdaje spojené s epidemií. Dosud žádné z protiepidemických opatření nemělo doprovodnou nezbytnou finanční podporu.

Návrhy ministerstva školství na nošení roušek v mateřských školách mají zřejmě odvést pozornost od vážných problémů, s jakými se předškolní vzdělávání po celou dobu pandemie potýká. Všechna režimová opatření mají největší finanční dopady právě na mateřské školy.

Alarmující je zjištění ISEA, že pouze 14,2 % ředitelů mateřských škol předpokládá, že jim finanční dopady pandemie někdo vykompenzuje. 21,3 % neví a nedokáže ani odhadnout, zda školce finanční výpadky příjmů někdo nahradí. 64,4 % ředitelů mateřských škol vůbec nepředpokládá, že by jim byly finanční ztráty způsobené pandemií kompenzovány,“ uvedla Simona Weidnerová, předsedkyně ISEA a dodala: „dopady pandemie na rozpočty obcí navíc sekundárně padají na rozpočty mateřských škol. 20 % zřizovatelů letos snížilo mateřským školám jejich rozpočet a tyto školky jsou ve velmi složité situaci, bez pomoci státu. Z výzkumu Institutu pro sociální a ekonomické analýzy dále vyplývá, že jen 3 % zřizovatelů letos mateřským školám rozpočet mírně navýšilo a 77 % zřizovatelů nechalo mateřským školám rozpočet stejný.“