Psáno pro Reflex 6.5.2021

Sněmovna minulý týden poslala do druhého čtení dva zcela protichůdné zákony týkající se toho, co znamená manželství.

Hlasy konzervativnějších poslanců prošel v prvním čtení lidovecký návrh doplnění naší Ústavy o definici manželství, že jde výhradně o „svazek muže a ženy“. A současně prošla novela občanského zákoníku, která umožňuje manželství pro stejnopohlavní páry.

Protichůdnost dvou politických hlasování, kdy jedni hájí tradici, a prohlasovali ústavní manželství muže a ženy, druzí odmávli cestu k LGBT manželství je stejně rozpolcená, jako česká společnost. Záleží na věku, náboženství a hodnotách. Podle průzkumu CVVM a Medianu akceptuje u homosexuálů adopci asi polovina Čechů a s manželstvím gayů a leseb souhlasí téměř 58 procent lidí. Nicméně podle analýzy Pew Research Center klesl počet Čechů, kteří si myslí, že by homosexualita měla být akceptována, z 83 procent v roce 2007 na 59 procent v roce 2019. Jak si sestup tolerance homosexuality vysvětlit? Tolerujeme, když spí kluci s klukama a holky s holkama, dokud se to nedotkne našich rodinných hodnot.

Gayové a lesby 40-

Ale ani homosexuálové nemají na manželství stejný názor. Dělící čáru hodnotového žebříčku můžeme umístit přibližně okolo věku dnešních čtyřicátníků. Gayové a lesby pod 40 let spíše chtějí manželství. Pro ně proto vznikla „Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR 2021–2026“, která je aktuálně v mezirezortním připomínkovém řízení. Ta navrhuje v roce 2022 zakotvit institut manželství pro stejnopohlavní páry a další zákony mají umožnit osvojení cizích dětí homosexuály. V roce 2023 chce vláda právně dořešit asistovanou reprodukci homosexuálů. Jenže bez darování vajíčka, spermie, embrya, či náhradního mateřství nemůže asistovaná reprodukce LGBT párů proběhnout. Čistě biologicky potřebují dva lidé stejného pohlaví třetího k tomu, aby vzniklo dítě. Jde tedy o eticky vysoce problematické téma, s ohledem na Úmluvu o lidských právech a biomedicíně. Jako etický problém to cítí i gayové 40+.

Generace 40+

V roce 2006 prosadila registrované partnerství pod vedením Jiřího Hromady generace, které je dnes 40 let plus. Jsou to normální „kluci od vedle“, kteří jen na milostný život potřebují kluka. Vypadají významně maskulinněji, než někteří třicetiletí heterosexuálové a spojuje je smysl pro humor. Jejich vtipné Travesti show se nedají zapomenout. Klidně přiznávají vyšší nestabilitu homosexuálních svazků, oproti heterosexuálním a nehroutí se kvůli tomu.

Generace 40+ nechce měnit obsah manželství, stačí prý posílit postavení registrovaných párů novelou zákona o registrovaném partnerství, které chtějí vztáhnout spíše k definici domácnosti než úzce na dva manžele. Potřebují dořešit společné jmění, vdovský důchod, nebo právo na informace z nemocnice i práva a povinnosti k dětem, které vychovávají. Homosexuálové mají v Česku děti běžně buď z předchozích partnerství, nebo je adoptovali. Nicméně většina jich děti nechce.

Trvají na tom, aby biologická máma zůstala mámou i v rodném listě dítěte. Přijde jim nedůstojné označování číslem rodič 1 a 2. Chyběl by rodič 3, protože dítě pátrá po svém původu přibližně od 6 let věku. I tak nejpozději v pubertě pozná, že na zplození potomka stejnopohlavního páru museli být na začátku tři.

Bez ohledu na to, jak dopadne druhé a třetí čtení protichůdných zákonů, bude to znamenat zásadní kulturní revoluci, pokud vláda svou strategii zrealizuje. Pro děti už nebude důležité mít mámu a tátu.

Díky biomedicíně uspokojíme touhu po rodičovství stejnopohlavních párů, ale vyrobíme ve zkumavkách generaci vykořeněných dětí, jejichž životním traumatem bude touha po poznání třetího, biologického rodiče.

Na etickou otázku, zda je větší trauma, touha homosexuálů po rodičovství, nebo touha dítěte poznat biologického rodiče, nechť si laskavý čtenář odpoví sám. Gayové 40+ rozhodně myslí víc na dítě.