Psáno pro Reflex 25. 1. 2021

V době největší krize vzdělávacího systému od uhelných prázdnin  v roce 1978, přišlo Ministerstvo školství se strategií „Plán podpory rovnosti žen a mužů MŠMT na léta 2021 – 2024″.

Místo toku peněz na platy do škol, aby bylo učitelské povolání atraktivnější pro obě pohlaví, vynakládají se prostředky na mzdy genderových expertů, kteří proškolí lidi. Třeba v tom, že pojem ,,Genderová rovnost zahrnuje muže a ženy, i osoby s jinou sexuální orientací.

Plán si také klade nároky i na proces schvalování učebnic. Ty budou pro udělení schvalovací doložky „odborně“ posuzovány z hlediska „genderového zatížení“. Metodika řeší otázky typu, zda jsou v učebnicích rovnoměrně zastoupeny ženy i muži; či zda ženy nezobrazují při nakupování módy, nebo v kuchyni; a muže ve spojitosti s dominancí a mocí, jako třeba řečník na shromáždění, nebo ředitel firmy.

Podle autorek není správné, že jsou jako „hybatelé veškerého dění zmiňováni pouze muži“. Historii s počtem panovníků a panovnic snad feministky nepřekroutí příliš. To ukáže čas. I když zlí jazykové tvrdí, že v rámci jiné strategie je paralelní ministerskou snahou „provzdušnit objem učiva“, neboť jsou žáci přetěžováni informacemi. V rámci snižování množství učební látky tak prý mohou někteří panovníci za pár let zmizet z učebnic jen proto, aby v nich byl vyváženější poměr mužů a žen.

Úsilí měnit rovné podmínky v kariéře se dá pochopit. Feministky chtějí uspět, proto razantně vyžadují ochranu proti konkurenci v práci, a současně požadují rovnost rolí v rodině. Proč ale taková snaha měnit učebnice na základních školách?

Software mysli

Snaha feministek ovlivňovat právě menší dětí je pragmatická. Všichni víme, že vzorce chování dítě přebírá v rodině. Experimentální psychologové a neurologové, kteří zkoumají vývoj mozku u dětí, ví proč tomu tak je. Díky měření na elektroencefalogramu (EEG) zjistili, že v závislosti na vývojové fázi dítěte, převládá určitá mozková vlna. Zjednodušeně řečeno, u malých dětí funguje mozek na nízké frekvenci, jako by byl v hypnóze. Tím jsou děti v „sugestibilnějším a programovatelném“ stavu. To je klíč k pochopení toho, proč si děti dokáží zapamatovat neuvěřitelný objem informací. Toto zjištění také vysvětluje, proč děti doma přebírají základní hodnoty, názory a postoje obyčejným pozorováním rodičů; aniž by je to rodiče aktivně učili. Sociologové takové lidské chování popisují jako „Software mysli“. Vzorce, které si ratolesti osvojily v dětství, si nesou ve velké míře po celý dospělý život.

Jak stárneme, stáváme se odolnější k programování zvenčí. Feministky to dobře ví. Proto právě na základních školách bojují o obsah učebnic, které se mohou stát prostředkem převýchovy celé generace žáků. Vědci již dlouho varují, že cílem této vlny feminismu je státem řízená likvidace tradičního vnímání mužství a ženství, i rodinných hodnot. To je důvod, proč v období největší krize školství jdou stamiliony na rovnost pohlaví a změny učebnic. S emancipací žen nemá taková strategie nic společného.